Kateřina Kotková pochází z České Lípy, kam se po letech vrátila, a kde nyní žije a tvoří. Kateřina je všestranně nadaná umělkyně se smyslem pro detail, která se nebojí žádné výzvy. Její duch je prodchnut láskou k undergroundu. Jejím věrným doprovodem je doga Taika, se kterou ji můžete potkat na některém z letních festivalů, kam každoročně přijíždí obohatit kulturní program.

Miluje dobré jídlo, vytříbenou hudbu a srdečnou společnost. Je to obětavá a podnikavá bytost s krásnou duší a velkým srdcem na správném místě. Je sama sebou a ví kym být.

Čemu se věnuješ v rámci seberealizace?

„Stopuji osobní symboliku, ať už ve formě ornamentů, mandal, osobních předmětů, či tzv. dohlížečů – průvodců, což může být totemové zvíře, nebo třeba osobní maska. Výsledek je vždy velmi individuální, takže se to trochu špatně vyjadřuje. Technikou může být od tetování (machine tattoo i handpoke tattoo) přes obrazy (osobní zářiče na plátně do bytů, pracoven, ložnic atd.) až po tzv. tetovaný nábytek, což provádím kresbou horkým hrotem přímo do dřeva.“

Co tě přivedlo k tomu, čemu se věnuješ?

„Od 17ti let jsem pomáhala v tetovacím studiu a fascinoval mě ten zákrok, a už tehdy jsem za tím viděla víc, než jen vizuální modifikaci těla. Je to prastarý přechodový rituál a může značně pomoci odhodlání přejít do dalšího životního cyklu a dodat sílu v těžkých chvílích, je to něco, co dnešní společnosti velice chybí.“

Jak tvoříš? Necháváš se vést intuicí, nebo nad dílem dlouze rozvažuješ? Jinými slovy, vede tě hlava nebo srdce, a nebo obojí?

„Opět záleží, kolik tam mám místa pro vlastní tvorbu, ale pokud mi klient dá plnou důvěru, pak si na základě jeho dat narození udělám jakýsi profil, to jde ještě hlavou a matematikou, numerologií a astrologií. Pak si ten profil dám před sebe a snažím se vypnout mozek – tedy asi tvořím srdcem, jak jsi hezky pojmenovala. Jednotlivé tahy bud cítím, že jsou správně, nebo gumuji. Mnohdy jsem nesvá z výsledku, ale klient chápe souvislosti, o kterých já nemám ani páru. Až na výjimky je to tak vždycky.

Kdybys měla shrnout historii tvého tvoření,..

„Myslím, že ta začala s prvním úchopem tužky do ruky. Vždy mě bavilo čmárat a možná v dobách školy to byla pro mě forma, jak lépe zpracovávat přednášené informace, jinak byla pro mne škola utrpením. Pak někdy kolem dospělosti jsem se dostala do už zmiňovaného tetovacího studia, kde jsem pomáhala s přípravou a objednávkami a u toho doslova drtila grafit o papír a modlila se, ať už jsem alespoň na průměrné kvalitě kreslení, což však mezi profíky bylo velké sousto. Ale kreslila jsem denně a tak byl výsledek neodvratný. Žádnou oficiální výtvarkou jsem nikdy neprošla, takže se dá říct, že jsem samouk. Ve chvíli, kdy už jsem si na tetování troufla, tak jsem si potetovala celou nohu, pak už přišla akreditace a nějakou dobu jsem se dál učila od různých tatérů, a prošla několika velkými salony, než jsem si otevřela svůj GAJA TATTOO v Kosmonosech. Později jsem se přemístila za rodinou do České Lípy a přišel lockdown, takže jsem se začala zaměřovat i na jiné techniky, než je tetování kůže.

Proč tvoříš? Co ti proces tvoření přináší?

„Smysl mého života.:)“

Čím ráda trávíš čas mimo proces tvoření? Co ti dělá radost?

„Musím říct, že poslední dobou už vlastně ani nic jiného nedělám, ale hudba mi velice podporuje tvořivost. Znamená pro mě barvy, které nevnímáme očima, ale ušima. Dobrá muzika společně s hlubokým textem mě až dojímá, a to je ten prostor, kdy se rodí nápady.“

Co považuješ za svůj největší dosavadní životní úspěch?

„Všechny horizonty, za kterými jsem v životě úpěnlivě šla a zdolala je, mě nakonec zklamali. To není špatně, naopak. Ve svou dobu to byl dobrý motor, který měl své hodnoty. Nyní už se ale nemám potřebu nikam hnát, něco dokazovat, osobně mi ani tenhle soutěživý princip nesedí. Koho by to vlastně byl úspěch, když tvořím intuitivně? Ty věci, které vytváříme, nám přeci nepatří… alespoň já to tak vnímám.“

GAJA earings

GAJA obrazy